Novela zákoníku práce mění v průběhu roku 2024 mnoho dosud zažitých pravidel pro dohody o provedení práce (DPP). Oblíbený způsob přivýdělku bude nově podléhat nejen centrální evidenci, ale i vyšším odvodům, ale na druhou stranu přináší zaměstnancům i některé benefity.
V rámci DPP platí, že rozsah práce nesmí překročit 300 hodin ročně. Navíc se do rozsahu práce počítá i práce na další DPP pro stejného zaměstnavatele. To znamená, že pokud koexistuje u jednoho zaměstnavatele uzavřených více dohod, součet jejich pracovního rozsahu nesmí překročit 300 hodin za kalendářní rok.
Od 1. října 2023 mají zaměstnanci na DPP nebo DPČ nárok na příplatky, jako běžní zaměstnanci v pracovním poměru. Tento nárok se týká příplatků za práci ve svátek, v noci, o víkendu a za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Dále u zaměstnanců na dohodu vzniká nově nárok na volno z práce, bez peněžité náhrady, z důvodu přípustných překážek v práci na straně zaměstnance. Těmi jsou například návštěva lékaře, účast na pohřbu či svatbě. Tyto dny se budou započítávat do odpracované doby a také do doby pro výpočet dovolené.
Novinkou od ledna 2024 je, že hodinová mzda na DPP nesmí být nižší než minimální hodinová mzda v daném kalendářním roce. V roce 2024 si tak dohodáři vydělají nejméně 118,13 Kč za hodinu (vzhledem k aktuální výši minimální měsíční mzdy 18 900 Kč).
Nejvíce diskutovanou změnou od ledna 2024 je nárok dohodářů na dovolenou. Ten vznikne, pokud u jednoho zaměstnavatele odpracovali alespoň 80 hodin v průběhu kalendářního roku a dohoda trvala nepřetržitě alespoň 4 týdny, tj. 28 kalendářních dnů. Podobně jako u běžného pracovního poměru, pokud zaměstnanec nevyčerpá tuto dovolenou do jeho skončení, má následně nárok na proplacení dosud nevyčerpané části.
Další změna vejde v platnost od 1. července 2024, kdy pro zaměstnavatele začne platit oznamovací povinnost – vždy do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce, bude zaměstnavatel muset na předepsaném tiskopisu předložit údaje o těchto zaměstnancích příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Každý zaměstnavatel používající dohody o provedení práce tak bude muset být registrován jako zaměstnavatel u příslušné správy sociálního zabezpečení.
Další změna týkající se limitů na sociální pojištění byla odložena a bude zřejmě platná až od 1. ledna 2025.
Tuto pasáž prosím pokládejte pouze za informativní. S ohledem na citlivý charakter této problematiky je legislativní vývoj a jeho praktická aplikace stále ve velmi turbulentním stavu.
Mělo by dojít k úpravě současného limitu 10 000 Kč, který se rozdvojí a začne se počítat z aktuální průměrné mzdy.
1. limit – 25 % průměrné mzdy u jednoho (hlavního) zaměstnavatele, tj. 10 500 Kč;
2. limit – 40 % průměrné mzdy při souběhu více DPP u různých zaměstnavatelů, tj. 17 500 Kč.
Zaměstnanec si v každém měsíci určí jednu hlavní, takzvanou oznamovanou dohodu, kterou pak zaměstnavatel nahlásí na sociální správu – vlastně si ji zarezervuje. Limit této hlavní dohody nemá přesáhnout 25 procent průměrné mzdy a zaměstnavatel bude vědět, že z ní nebude odvádět pojistné, ale pouze srážkovou nebo zálohovou daň ve výši 15 procent jako dosud. Při překročení jednoho z uvedených limitů vznikne zaměstnavateli i zaměstnanci povinnost odvádět také pojistné.
V současnosti – a tedy až do konce letošního roku – lze dohody o provedení práce využívat pro přivýdělky do 300 hodin za kalendářní rok s měsíční odměnou do 10 tisíc korun. Do této částky se nemusí odvádět zálohy na sociální ani zdravotní pojištění. Jestliže pracovník podepíše u zaměstnavatele i prohlášení (takzvaný růžový formulář), může uplatnit i daňové slevy.
Comments